Bylany.com
Aktuálně
Ukončení záchranného výzkumu na obchvatu Kolína
Archeologický výzkum na ploše 40 ha a v délce 8 km probíhal dvě sezóny - od dubna 2008 do konce října 2009, investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic Praha. Trasa silničního obchvatu Kolína na labském levobřeží prochází z archeologického hlediska jednou z nejfrekventovanějších oblastí České kotliny. Archeologické situace byly zachyceny téměř v celé trase obchvatu, s výjimkou krátkého bezvodého území jihozápadně od Kolína. Výsledky terénního výzkumu potvrdily předpoklady z první etapy rešerší a povrchových průzkumů v počtu a lokalizaci nalezišť, překonaly je však v intenzitě využívání predikovaných poloh.
Všechny zkoumané areály, rozdělené pracovně do deseti zón , byly využívány opakovaně v průběhu pravěku, některé i v raném středověku, a tomu odpovídá i značná hustota archeologických objektů (sedmi tisíc). Nejvýraznějším výsledkem je zachycení čtyř neolitických rondelů, z nichž dva náleží k největším v Evropě. Dále byla zkoumána sídliště z neolitu, staršího i středního eneolitu, starší, mladší i pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku. Zachycené pohřební komponenty jsou datovány do neolitu, eneolitu, starší doby bronzové, starší i mladší doby železné a raného středověku.
- Neobvyklé koncentraci čtyř rondelů (červeně) odpovídá i intenzivní neolitické osídlení. Komponenty kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury byly zjištěny celkem v šesti zónách na osmikilometrovém řezu krajinou.
Rondel 1 je tvořen čtyřmi koncentrickými příkopy, vnější o průměru 210 m, vnitřní o průměru 140 m. Stavba vnějšího příkopu nebyla dokončena. Zachyceny byly dvě brány tvořené vně vybíhajícími příkopy , S brána byla archeologicky prozkoumána, J je dokumentována geofyzikou. Na základě materiálu ze zásypu je datován do mladšího neolitu (mladší stupeň kultury s vypíchanou keramikou).
Rondel 2 formuje jednoduchý hrotitý příkop ve tvaru nepravidelného kruhu (75 x 85 m). V jeho vnitřním prostoru podél obvodu příkopu byl zachycen palisádový žlábek. Byly prozkoumány tři jeho brány (S, V a J) tvořené přerušením příkopu a vně lemované hrotitými koridory. Z brána je dokumentována geofyzikou. Datován je taktéž do období kultury s vypíchanou keramikou mladšího stupně.
Rondel 3 nalezený u Hlubokého Dolu je podobou i svou velikostí téměř shodný s rondelem 2. Výzkumem byla zdokumentována jeho J brána svou formou stejná jako u předchozího rondelu, S brána byla vymezena geofyzikálně. I tento rondel spadá do období mladšího neolitu.
Rondel 4 byl odhalen výzkumem v roce 2009, jedná se o jednopříkopový kruh o průměru 230 m. Spolu s Rondelem 1 se svou velikostí řadí k největším nejen u nás.
O funkci těchto staveb - rondelů - stále probíhají diskuse, přičemž většina badatelů se shoduje, že se jedná o sociokultovní objekty s mikroregionálním centrálním významem. Za poslední dvě dekády došlo k nebývalému nárůstu jejich počtu a to zejména díky letecké archeologii. V Čechách jich nyní evidujeme na dvě desítky.
- Na třech lokalitách je doloženo osídlení prvních zemědělců na našem území, tj. kultury s lineární keramikou, přičemž ve dvou případech již od fáze LnK Ic – LnK I/II. Obě tato sídliště jsou situována poblíž menších levobřežních přítoků Labe. Na jednom z nich se zachovaly s pozůstatky dvaceti dlouhých domů.
Výzkumy v Kutné Hoře 2009
Na podzim tohoto roku začal záchranný archeologický výzkum v lokalitě Třešňovka na severozápadním okraji města. Jedná se o prostor poměrně málo známého tzv. "andělského" pásma ze 14. - 16. století. Dosavadní výzkum na ploše zachytil polykulturní osídlení ze starší a mladší doby bronzové, především ale pozůstatky intenzívní důlní činnosti konkrétně několik desítek šachet a technologických objektů. Jedním z nejzajímavějších nálezů je objev mincí - "parvu" Václava II. z počátku 14. století a polského groše Zikmunda I. Starého z roku 1547.
V září 2009 proběhl záchranný archeologický výzkum v areálu firmy Philip Morris ČR, a.s., během kterého se podařilo zdokumentovat pozůstatky pravěkého a především středohradištního osídlení. Mezi nejzajímavější zjištění výzkumu ale patří identifikace původní obvodové zdi sedleckého kláštera z přelomu 13. a 14. století.
V druhé polovině května 2009 proběhl záchranný archeologický výzkum v místě nového kruhového objezdu U Krupičků (před Voršilským klášterem). Zachycena byla část hradební zdi korespondující s její nedalekou dochovanou částí a také stovky zlomků vrcholně středověké keramiky.
Zároveň byl zahájen záchranný archeologický výzkum vyvolaný záměrem nové zádlažby historického centra města.
Stavebními pracemi došlo k narušení doposud neevidovaného systému sklepních prostor s jednoduchou valenou klenbou v Radnické ulici. Na základě archeologického materiálu ze zásypů lze říci, že k zahrnutí sklepů došlo někdy v průběhu 16. století. Sklep je tedy o něco starší (patrně již z 15. století) a patří blíže neznámému nadzemnímu objektu.
Tiskové zprávy k výzkumu:
TEP 1.6. 2009 zde | TEP 8.6. 2009 zde | Obzory Kutnohorska 9.6. 2009 zde | Kutnohorský deník 15.6. 2009 zde | Kutnohorský deník 16.6. 2009 zde
Seminář Bylany
Dne 12. 5. 2009 se uskutečnilo další z pravidelných setkání „Neolitického semináře Bylany“ tentokrát na téma "Bavorské suroviny v českém neolitu" přednesené S. Krásnou a D. Stolzem .
Nástin koncepce neolitu pro 21. století
česká verze ke stažení zde (pdf format, 128 kB)
english version download (pdf format, 130 kB)
Případná diskuse a ohlasy na: pavlu@arup.cas.cz
2008
Seminář Bylany
Dne 30. 10. 2008 se uskutečnil „Neolitický seminář Bylany“ v podobě neformální diskuse o osobních zkušenostech z účasti na zahraničních i jiných výzkumech.
Dne 27. 5. 2008 proběhlo další setkání z cyklu „Neolitického semináře Bylany“ tentokrát s tématem "Sídliště kultury s vypíchanou keramikou". Referáty:
J. Řídký: Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období
P. Brestovanský: Příšovice - industriální sídliště z období k. s vypíchanou keramikou
Nové publikace:
Pavlů, Ivan (ed.) – Zápotocká, Marie: Neolit. Archeologie pravěkých Čech 3. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2007, 118 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-71-1
Sborník Antiqua Cuthna 2: Slavníkovci v českých dějinách
obsah sborníku k nahlédnutí zde (pdf format, 413 kB)
2007
Personální změny základny Kutná Hora
21.12. 2007 se narodila Klára Květinová
27.11. 2007 se narodil Vojtěch Velímský
